Zdá se, že Vřesce jsou atraktivní téma, tak jsem se rozhodl, že tamější dění budu dokumentovat trochu průběžněji. V rámci porodu Antonína dodělala Adéla mozaiku. Všimněte si, že rozlišujeme dva základní styly. Většina díla se drží stylu "Gaudí", kdy spárovka zabírá menšinu plochy. Jak tak nekonečně řežete flexou ty kachličky, tak dříve nebo později přejdete do stylu "Afrika", kde probarvená spárovka na tuty vede.
Jelikož se mi to podařilo vyfotit na moje poměry nebývale ostře, po kliknutí na fotku se vám otevře obrázek výrazně větší.
Jemné hliněné omítky se pomalu chýlí ke konci. Oblouk je omítnutý hodně natenko a rovnou fajnovou omítkou, protože to jednak už máme v paži, a pak šlo o to, aby pod větší vrstvou omítky neztratil svou lomenost.
Když takhle budete třeba něco stavět, a budete mít pocit, že se to moc nehejbe,
ukliďte si. Konečná podoba basreliéfů kolem akvárka. Když budete dělat fajnovou na basreliéfech, nedávejte do omítky mnoho "armovací příměsi" - v našem případě strojních hoblin - bude se vám to lépe hladit.
Tohle bude koupelna. Noudizajnový prvek se jmenuje "Andělský pisoár". Před zídkou bude vana, za ní záchod. Ještě k tomu pár luxfer, sklo z Bohémie, národní klasika,
zamáčkneme slzu.
zamáčkneme slzu.
Linka - hranka na předělu zdí a stropu. Pokud se vám bude fajnovka v takhle gravitací exponovaných místech všeliak nedařit, tak ji tam nahrubo namrskejte, dejte si cígo (příp. čaj) a vemte to štětkou s jílovým šlikrem. Hliněná spása.
Je-li pro vás vana důležitá, měli byste si ji vyzkoušet, než si ji pořídíte. Pokud máte ještě k tomu vyhraněný názor na materiály a dnešní "vyšizenou" dobu, tak si zřejmě pořídíte vanu litinovou. Na nejbližším šroťáku ji seženete za 10 Kč/kg. Tahle je místní - šlapali jsme v ní hlínu na omítky, což je ideální, protože než sepovrch smaltu zdrsní před tím, než se do ní pustí zrušný karosář se svým air-brush art.
Žádné komentáře:
Okomentovat