čtvrtek 13. září 2012

Hliněné omítky (by chtěl mít každý..)

Postup při tvorbě hliněných omítek je v mnohém shodný s hliněnou mazaninou. Opět si seženete ostřílenou partičku, na množství nehleďte.


A pořádně je zadřete... 



 Omítka se nahazuje rukou, tak akorát zprudka, aby to mlasklo. Konzistenci omítky je třeba trochu víc ladit - přebytek či nedostatek vody a písku poznáte hned (nebo posléze, až vám to popraská). Savé podklady doporučuju předem našlicovat (pocákat milkšejkem z bláta), páč jináč vsjo opadajeťsja. po chvíli cviku dosáhnete takto rovnoměrně "navlaštovičenou" plochu. Vůbec to není vhodné pro choleriky s odporem k mravenčí práci. 


Pak přijde Se, a Se to roztahá hladítkem dle libosti. Protože mám nepřítele v úctě, přiznávám, že nejlepší bylo hladítko z tvrzeného polystyrenu. Hrany, rohy a detaily se mnohem lépe dodělávají po zaschnutí ploch, proto je zatím vynecháte.


 Před a po.



Existuje mnoho způsobů hlazení - ten správný si objeví každý sám.
 

Nenechte se zmást - děti to moc baví.


Tady mě jenom zaujala rozdílnost nálad na jednom místě v jeden okamžik.



František miluje písek. Zrovna si nehraje ale prosívá písek na štuky (o tom někdy příště).


Už se to rýsuje..


Povšimněte si, 
že nejvyšším cílem
 je i při plácání bahna 
působit ladně.

2 komentáře:

  1. Jakým způsobem řešíte ochranu trámů před vlhkostí? Nedávno jsem řešil na půdě stodoly problém s napojením kamenné zdi kde mi kondenzovala vlhkost. Musel jsem to vyměnit a obít palubkami. používáte nějaké ochranné nátěry nebo něco podobného?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Otevřel jste košaté téma. Pokud máte na mysli vlhkost kondenzačního původu, tak jsem se především staral o to, aby se rosný bod nacházel vně dřeva (horní část zdi je dozděna ytongem, což by samo o sobě stačilo z hlediska udržení dostatečně vysoké teploty na styku trámů a zdiva). V ploše je pak zárukou zdravého stropu obytné podkroví. A než ho zobytním, tak spoléhám na skladbu stropu: trámy, záklop, hliněná mazanina (=parobrzda), polštáře - mezi nimi vzduchová mezera, kterou vycpu slámou, podlaha podkroví na pero-drážku. Podobnou skladbu jsem okoukal na jedné secesní vilce, kde takovýto strop nejevil ani stopu vlhnutí. Kdo na takový strop v minulosti neměl, naskládal tam povaly, které nutně od kondenzované vlhkosti tlejí, ale i tak zpravidla stavitele přežijí.
      A ještě drobnost - ty trámy jsou modřínové, tedy bohatě prosmolené samy od sebe. Pouze pro parádu jsem je vzal surovou fermeží, záklop nikoliv, ten je bez jakéhokoliv nátěru. Žádné dřevo, co používám neimpregnuju proti dřevokazům - s jedinou výjimkou dřevěných překladů, které jsem napustil boraxem, což by mělo stačit, kdyby se brouk rozhodoval, jestli se do toho pustí, nebo ne. Zatím (ca 3 roky) se nedal ani do krovu. Tož tak.

      Vymazat