Klečet na židli a něco pižlat se mi už zajídalo, koupil jsem proto za skvělé tři tisíce starou hoblici. Klasická dvoumetrová, bouček, ročník 1972, "odpolední směna" - soudím podle nepřesného spasování čepů na vozíku, což funkci nevadí. Zachrochtal jsem.
Záhy jsem však zjistil, že se na hoblici nedá hoblovat hrana delšího prkna, neřku-li třeba dlabat do něj dlab. Proto jsem po chvíli brouzdání zvolil cestu doplnění dvou nožek s posuvnými patkami. Schránil jsem pár odřezků dubu (na nožky) a borovice na patky (měkké dřevo, aby nedělalo stopy).
Hoblice krátce po zabydlení.
Detail přeplátování nožky s naznačenými dírami pro drátěný závěs patky. Původně jsem chtěl spoj všelijak prokolíkovat, poté, ce jsem se za něj pověsil - a nic se nestalo - jsem od toho upustil.
Jelikož nejde o vzhled, vybrutil jsem díry rovnou dvacítkou spirálem. Ó jaká lahoda moct si upnout dřevo do vozíku mezi poděráky..
No a teď konečně pochopíte, o co jde. Všelikými důmyslnými způsoby jsem připevnil nožky tak, aby nebránily provozu ani rozebiratelnosti hoblice. Patky jou připevněny drátem o průměru 10 mm (zemnící drát) ve tvaru "U". Ohnout šel překvapivě dobře.
A tohle teď můžu! Tohle hrozné habrové bago je budoucí schodnice, ze které je potřeba doslova osochat kůru. O schodech vyjde velký jarní speciál, stay tuned!
Žádné komentáře:
Okomentovat