A pořádně je zadřete...
Omítka se nahazuje rukou, tak akorát zprudka, aby to mlasklo. Konzistenci omítky je třeba trochu víc ladit - přebytek či nedostatek vody a písku poznáte hned (nebo posléze, až vám to popraská). Savé podklady doporučuju předem našlicovat (pocákat milkšejkem z bláta), páč jináč vsjo opadajeťsja. po chvíli cviku dosáhnete takto rovnoměrně "navlaštovičenou" plochu. Vůbec to není vhodné pro choleriky s odporem k mravenčí práci.
Pak přijde Se, a Se to roztahá hladítkem dle libosti. Protože mám nepřítele v úctě, přiznávám, že nejlepší bylo hladítko z tvrzeného polystyrenu. Hrany, rohy a detaily se mnohem lépe dodělávají po zaschnutí ploch, proto je zatím vynecháte.
Před a po.
Nenechte se zmást - děti to moc baví.
Tady mě jenom zaujala rozdílnost nálad na jednom místě v jeden okamžik.
František miluje písek. Zrovna si nehraje ale prosívá písek na štuky (o tom někdy příště).
Už se to rýsuje..
Povšimněte si,
že nejvyšším cílem
je i při plácání bahna
působit ladně.
